Jen pouhý pohled na chilli papričky a jedno sousto jejich pálivé chuti ve mne vyvolávají pocit smyslnosti, touhy a vášně. Možná proto, že jejich sytě červená barva a tvar evokují malé plamínky, které stačí zažehnout, aby se spustil ten pravý uragán vášně, a možná také proto, že když dozrávají, je již ve vzduchu cítit vůně babího léta.
Chilli papričky (Capsicum frutescens), jak už samotný latinský název vypovídá, obsahují kapsaicin, který způsobuje jejich pálivou chuť a má velké množství léčivých účinků. Zásadním plusem je jeho schopnost chránit naše tělo proti vzniku a rozvoji nádorových onemocnění. Chilli papričky můžou být pro své léčivé účinky klidně nazývány „ohnivými lékařkami“, protože díky svému složení umí zázraky. Jsou bohaté na vitamíny C, E a A, hořčík a betakaroten, díky obsahu kapsaicinu se také považují za přírodní antibiotikum. Umí si poradit s bakteriemi či revmatem, posilují imunitu a funkci trávení. Hodí se i při problémech s vysokým krevním tlakem a cévním systémem. Díky kapsaicinu také pomáhají našemu tělu lépe spalovat tuk, který následně přemění v energii. Pro dosažení co nejlepších výsledků je třeba chilli papričky konzumovat alespoň jednou týdně a v čerstvém stavu.
Únor je ideálním obdobím, kdy můžete dát semínka chilli papričky klíčit. Semínka používejte nejlépe ty z papriček sklizených doma, jelikož jedině tak máte nejlepší přehled o tom, co se s rostlinkou děje, jaká semínka jste kam zaseli a co tedy můžete očekávat za odrůdy. Samozřejmě pokud nemáte své zdroje, semínka se dají i zakoupit od nějakého ověřeného pěstitele nebo ve specializovaných prodejnách, ať již zahradnických, nebo semenářských.
Další podstatnou věcí k úspěšnému pěstování je také kvalitní substrát. Já osobně doporučuji NATURA substrát pro výsev. Tento substrát je vyhnojený certifikovaným organickým hnojivem a celý výrobek je schválen pro použití v ekologickém zemědělství, takže se nemusíte bát, že by v něm byla obsažena chemie. Navíc to, co nespotřebujete, můžete použít i k jinému pěstování. Je jemný a díky vysokému obsahu kokosového vlákna umí dobře hospodařit s vodou, a to potřebujeme.
Nejlepší je použít sadbovač s víkem, přičemž do jednoho čtverečku dáme jedno semínko a zeminu, tu pak pravidelně vlhčíme. Semínka by měla vyklíčit do týdne. Jakmile se objeví první lístečky, víko odstraníme a substrát mírně kropíme. Pokud se nám zdá, že rostlina řádně vyklíčila, přesadíme ji do většího samozavlažovacího květináče po 2–4 ks dle toho, jak velký květináč máme. Sazenice pravidelně zaléváme a hnojíme pomocí listového hnojiva.
Přes léto můžeme papričky umístit do polostínu na balkon nebo do zahrady. Než je dáte ven ujistěte se, že nebude již mrznout - i chladné dny dokáží růst paprik výrazně zbrzdit. Já osobně je pěstuji ve skleníku, kde se jim náramně daří. Rostlinky musíme chránit nejen před nízkými teplotami, ale i silným větrem a škůdci, zejména sviluškami. Papričky zaléváme maximálně jednou týdně.
Chilli papričky se pomalu, ale jistě stávají součástí našich jídelníčků a na své si přijdou zejména milovníci pálivější chuti. Dříve u nás byly známé především druhy, jako jsou feferonky, kozí rohy nebo papričky Habanero. Nyní najdete v nabídce více než 4 tisíce odrůd. Některé z nich jsou staré několik stovek let a jejich paleta chuti i pálivosti je velmi široká.
Tato odrůda papriky čínské se vyznačuje vysokou pálivostí a pravidelně obsahuje přední místa v žebříčcích nejpálivějšího chilli na světě. Má vysoký obsah kapsaicinu a také velké množství aromatických silic, díky kterým má nepopsatelnou vůni a chuť.
I když tyto papričky pochází z Afriky, své velké uplatnění nacházejí v portugalské kuchyni, protože právě tento národ z Pyrenejského poloostrova se postaral o jejich dovoz do Evropy. Tato paprička přezdívaná „Africké ptačí oko“ je hojně využívána také v orientální kuchyni a je vhodná ke kuřeti nebo rybě. Existuje i v sypké formě jako koření, které dodává pokrmům citrusovou chuť. Hodí se jako přísada do marinád, díky kterým získá naše jídlo ten správný říz.
Tato nazelenalá paprička, která se po dozrání zbarví dočervena, je původem z Mexika a bezesporu patří mezi nejpopulárnější odrůdy chilli papriček. Nejčastěji se používá čerstvá a hodí se ke smaženému a pečenému masu, do omáček či polévek nebo na pizzu.
Není vhodná k sušení.
Tato mírně pálivá paprička původem z Peru se vyznačuje nejen svým tvarem, který je masitý a kulovitý, ale také svou zvláštní chutí s nádechy exotického ovoce. Její čerstvé plody se užívají zejména ve středoamerické a jihoamerické kuchyni na výrobu omáček.
Pěstování této papričky vyžaduje specifické podmínky, a proto je u nás spíše vzácným druhem.
Jednoduchá a lahodná sůl, kterou si musíte udělat!
Z chilli papričky nejprve odstraníme semínka a poté ji nakrájíme na malinké kousky. Limetkovou kůru nastrouháme najemno, připravíme si hmoždíř a v něm ji smícháme se solí. Následně obojí rozdrtíme paličkou tak, aby se vytvořila jemná směs. Namísto hmoždíře je možné použít i mixér.
Jestliže sůl chceme nechat na pozdější využití, je třeba ji nechat vysušit v troubě při teplotě 150 °C. Směs sušíme 30 minut.
Tuto omáčku miluje můj tatínek.
Čím je ostřejší, tím je lepší, tak ji určitě vyzkoušejte!
Nejprve papričky pořádně omyjeme a odřízneme stopky. Zelenou část tvořící „čepičku“ papriky, která dodá omáčce zajímavou chuť, můžeme klidně ponechat. Následně papričky pokrájíme na kousky a spolu s česnekem, solí a cukrem je dáme do mixéru. Směs rozmixujeme a přidáme 50 ml vody, aby se vše hezky propojilo. Pokud se nám zdá, že směs není dostatečně jemná, můžeme přidat více vody. Nakonec vše přendáme do dostatečně velké skleněné mísy a tu přetáhneme potravinovou folií. Směs musí kvasit, a tak ji necháme ležet po dobu 5–7 dnů na teplém a tmavém místě. Jakmile směs zkvasí, znovu ji dáme do mixéru a přidáme vinný ocet. Vzniklou hmotu propasírujeme přes sítko do připravených skleniček.
Omáčku skladujeme v lednici, kde vydrží několik měsíců.
Budete potřebovat:
Vaše Dita Oškerová
